|
Tenkrát „poprvé“. Naše první, velká výprava do kraje neskutečných možností i nemožností, do Ruska. Celou cestu jsme absolvovali vlakem a zde se u nás zrodila láska k tomuto svéráznému druhu ruského národního transportu. Zaměřili jsme se na Centrální Kavkaz s jeho nejvyšší horou, jakožto i nejvyšší horou Kavkazu vůbec, Elbrus. Po zdolání této nebetyčné hory (dosud jsme její výšku nepřekonali), jsme se vypravili do malebných údolí Centrálního Kavkazu – Iryk a přechod z Adyl-su do Adyr-su. Na závěr této výpravy jsme provedli urychlený přesun, abychom viděli ještě jednu dominantu Centrálního Kavkazu, Bezingskou stěnu. Táto výprava byla zcela specifická především tím, že na ní jsme se učili jednat s ruským úředníkem, vyhýbat se opilým policistům, cestovat ruskou železnicí a pohybovat se po ledovci a ve vysokohorském prostředí vůbec. A učili jsme se to způsobem – hoď ho do vody však on začne plavat. |